Historie 5. PS Děčín

Hned prvním rokem činnosti PS se začalo přemýšlet,co o prázdninách? Uspořádáme letní tábor? A kde? Na táboře jsme se dohodli hned, ale co vhodné místo?

Skupina pionýrských pracovníků objížděla Šluknovský výběžek a Děčínsko ve snaze najít vhodnou lokalitu. Nebylo to zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Těch údolí, lesních mýtin a luk, které jsme prošli. Ta nejhezčí místa už většinou byla obsazena a když už se zdálo, že jsme na správném místě, naráželi jsme na nepochopení domorodců, chatařů, zemědělců, lesních správců apod.

Po několika neúspěšných výpravách se skupinové Mileně Svatošové podařilo nalézt pěknou louku u lesa, v blízkosti potoka, zkrátka ideální místo. Bohužel, myslivci, kteří měli pozemek v pronájmu nám jej nezapůjčili. Nabídli nám však nevyužitý, zarostlý prostor, kde původně stávala hájovna, kterou po válce vyhodili vojáci do povětří. Pozemek byl v hrozném stavu, ale hned u lesa a co víc, byl tu i potok se dvěma rybníčky. Místo se nalézalo u osady Janovka a po ní získal prostor i název. Osada patří pod správu města Velký Šenov a zde jsme se na tehdejším MěNV dohodli na podmínkách trvalého užívání a mohlo se začít stavět.

A nastalo období každotýdenních výjezdů skupin brigádníků, kteří se snažili ze zarostlých sutin vytvořit místo pro táboření. Povedlo se. Už během prvního roku skupinové historie se uskutečnil náš první letní tábor. No a dál už je to jen vyprávění o stovkách obětovaných víkendů a tisících odpracovaných hodinách. Naše plány, představy a sny byly velké a tak každý rok přibývalo něco nového a pozemek se stával upravenějším.

 

První se budovala dřevěná kuchyně a táborové stavby (koryto, WC, nástěnka), dále se postupně zrekonstruoval klenutý kamenný sklep, dnes sklad potravin (v létě) a kuchyň (v zimě), dozdil a zastřešil se bývalý chlév, dnes sklad, na němž je vybudována letní jídelna a hlavně se postavila dřevěná patrová klubovna pro případy špatného počasí v létě a zimní spaní. Se zvyšujícím se zájmem o LPT a vzrůstající kapacitou tábora se museli vystavět nové WC a umyvárna. Zrekonstruována byla i stará studánka, která je přímo u základny.

Během deseti let se na základně vystřídalo asi 80 brigádníků z řad vedoucích a instruktorů, ale i našich příbuzných a přátel. Všichni na společné víkendy při práci rádi vzpomínáme, neboť to nebyla jen těžká práce a hádky o budoucí podobu staveb, ale i spousta legrace, kamarádství a romantických večerů u ohňů pod krásnou letní oblohou. Samozřejmě také množství dešťů a bouřek, které nám však náladu a chuť do práce a zábavy nikdy nevzali.Díky této společné práci se z nás vytvořila dobrá parta, která drží pohromadě i dnes.

Na Janovce se stále něco vylepšuje, staví, opravuje a kutí ….. práce máme stále dosti!